Tak trochu jiné Velikonoce
O Velikonocích se rodiny potkávají, aby společně oslavily svátky jara a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Mnohdy při těchto oslavách praktikují nejrůznější, až bizarní zvyky.
Sýrový závod v Anglii
Tak např. v Anglii se každoročně koná honba za sýrem. Tento zvyk pravděpodobně vznikl v 19. století a spočívá v tom, že účastníci závodu mají za úkol chytit kulatou pochoutku spuštěnou ze strmého srázu. Když se téměř čtyřkilový bochník rozkutálí z kopce, může dosáhnout rychlosti až 112 kilometrů za hodinu a chytit jej je téměř nemožné. Vítěz si kromě samotného sýra odnáší i hřejivý pocit uspokojení, že tento nebezpečný závod přežil bez zlomených kostí.
Tanec smrti ve Španělsku
O něco méně nebezpečný, ale neméně zvláštní je velikonoční zvyk ve španělském městě Verges, kde se každý rok koná procesí „Dansa de la Mort“ (Tanec smrti). Účastníci se převlékají za kostlivce a tančí po ulicích za zvuku bubnů. Asi největší atrakcí španělských Velikonoc jsou ale slavná procesí. Mezi nejvyhlášenější patří to v Seville. Jeho hlavními členy jsou tzv. nazaretští, oblečení do mnišských sutan, přes ramena mají přehozený pláštík a na hlavách nepřehlédnutelné kuželovité kápě s otvory pouze pro oči, takže jim není vidět do tváře. V rukou nesou velké svíce, někteří jdou bosí. Být v procesí je velkou ctí, někteří čekají i 15 let, aby mohli jít v čele průvodu.
Bilby v Austrálii
Pojďme se teď přesunout na opačnou stranu zeměkoule – do Austrálie. Tamní velikonoční zvyk je spojen s ochranou zvířat. Místo tradičního velikonočního zajíčka tu totiž mají velikonočního bilbyho, malého vačnatce o velikosti králíka, který je v Austrálii ohroženým druhem. Ve snaze zvýšit povědomí o zmenšující se populaci bilbyho cukráři v Austrálii začali vyrábět jeho čokoládové podobizny. Prodejem těchto čokoládových figurek tak místní podporují ochranu roztomilého zvířátka. Každé kousnutí pomáhá k jeho záchraně.
Ukřižování a bičování na Filipínách
Na Filipínách mají velikonoční zvyk, který není pro slabé povahy. Někteří místní se nechávají dobrovolně ukřižovat, aby tak připomněli Ježíšovo utrpení. Tento zvyk je kontroverzní a katolická církev ho oficiálně neschvaluje, ale pro mnohé Filipínce je důležitým projevem víry. Věří, že je pomáhá očistit od hříchů světa.
Norsko plné detektivek
V Norsku mají na Velikonoce zcela unikátní zvyk, který se jmenuje „påskekrim“ (velikonoční krimi). Lidé utečou do svých horských chat a tráví tam víkend s televizí. Sledují kriminální seriály nebo si čtou detektivky. Tradičně vychází také mnoho krátkých komiksových detektivek, jejichž rozuzlení se Vám dostane až na Velikonoční pondělí. Najdete je dokonce i na krabicích od mléka nebo obalech čokolád.
Kraslice ze sýra ve Francii
Zatímco většina z nás zdobí vejce, ve Francii ve vesnici Bessières se každoročně koná soutěž o nejkrásnější a nejchutnější kraslici vyrobenou ze sýra! Obyvatelé Haux ale ctí jiný netradiční zvyk. Rozbijí více než 4 500 vajec a na gigantické pánvi uvaří masivní velikonoční omeletu pro více než 1 000 jedlíků. Tradice se údajně vztahuje k Napoleonovi a jeho tažení přes jižní Francii. Nakázal prý tenkrát místním, aby shromáždili veškerá vejce a nasytili jimi vyhladovělou armádu.
Vaječná bitka v Řecku
Pokud jste soutěživí a milujete adrenalin, zkuste řecký velikonoční zvyk. V noci ze soboty si Řekové vajíčka vzájemně vyměňují a ťukají jejich špičkami o sebe. Ten, komu vydrží nerozbité nejdéle, je považován za šťastlivce, může si něco přát a prý bude mít štěstí po celý rok. Pozor! V Řecku najdete jen červená vajíčka. Červená je barva života, stejně jako barva krve prolité Kristem. Řekové je barví na Zelený čtvrtek a věří, že i bez lednice vydrží čtyřicet dní. Když jim je ale kněz na velikonoční neděli požehná, dají se prý konzumovat po celý rok.
Duchovní ohně v Chorvatsku
Velikonoční ohně jsou v Chorvatsku běžnou tradicí, lidé se u nich scházejí, aby zpívali písně a společně oslavovali Ježíšovo zmrtvýchvstání. Chystají se vysoké ohně „krijesova“, které se zapálí na velikonoční ráno. Příprava toho nejvyššího trvá několik týdnů. Poskládané dřevo před zapálením ční do výšky až 20 metrů.
Hon na zajíce na Novém Zélandu
Zatímco zbytek světa barví velikonoční vajíčka, lidé z Otaga popadnou své zbraně a vydají se na každoroční „velký lov velikonočního zajíce“. Cílem je zbavit zemědělskou půdu „invazních škůdců“. Více než 500 lovců tu soutěží o kýženou trofej a finanční odměnu 3 500 novozélandských dolarů.
Jak vidíte, velikonoční zvyky jsou křížem krážem světem opravdu pestré. Ať už se jedná o honbu za sýrem, tanec se smrtí, nebo šlehání pomlázkou, společným jmenovatelem je oslava života a sdílení radosti s blízkými. Tak co příští Velikonoce vyrazit na cesty a zkusit si některou z těchto zvláštností na vlastní kůži?!