Závěr tématu jak a co odpovědět na zvídavé a ne vždy úplně příjemné otázky

25. listopadu 2019

A na závěr pár tipů, jak odpovídat na nepříjemné otázky

 

Existuje tolik nevhodných otázek a lidí, kteří se na ně ptají, že bychom mohli strávit celý den přemýšlením, jak na ně vtipně zareagovat. Namísto plýtvání drahocenným časem Vám tu několik odpovědí, které fungují v různých situacích, nabízím:
„Omlouvám se, ale tohle téma neřeším s nikým, koho se netýká.“
– Udělejte pauzu, usmějte se a pak odpovězte otázkou: „Opravdu se mě na to ptáte?“
„K tomuto se nevyjadřuji. Pojďme prosím mluvit o něčem jiném.“
– Udělejte krok zpět, abyste získali svůj osobní prostor, a reagujte např. takto: „Omlouvám se, ale na tuto otázku Vám neodpovím.“

A ještě drobná rada na závěr pro ty, kdo už jsou rodiči. Začněte prosím od co nejútlejšího věku svým dětem říkat, na co je vhodné se ptát a jak a na co raději nikoli a proč. Vždyť právě děti jsou přeborníky v tom – a mají na to samozřejmě plné právo – jak se v naprosto nevhodný okamžik zeptat na naprosto nevhodnou věc.

Jako má čtyřletá dcera kdysi na tramvajové zastávce. Zaujala ji jedna dáma velmi pokročilého věku, a tak ji chvíli koncentrovaně sledovala, aby se pak hlasitě zeptala: „Mami, proč ta paní ještě není mrtvá, když už je tak hodně stará?“ Bohužel dáma i přes svůj vysoký věk slyšela velmi dobře. Naštěstí vše vzala s humorem a zareagovala s nadhledem: „Viď, já se sama taky každý den divím.“ Takže čím dříve se to naše dětičky naučí, tím méně často budou muset v dospělosti hrát kličkovanou v odpovědích na všetečné otázky.