Co dělat a jak se tvářit, když dostanu nechtěný dárek 2/2

16. prosince 2019

. . .

Hlavně neříkejte, co si opravdu myslíte. Zní to možná pokrytecky, nemusíte přímo lhát, jen se zdržte jakéhokoli hrubého komentáře. 

  • Vyhněte se také poznámkám typu „doufala jsem, že to bude ta voňavka, kterou jsem vždycky chtěla“.
  • Neříkejte nikomu ze zúčastněných své skutečné pocity. Je totiž nasnadě, že cokoliv řeknete, se může, jak už to tak chodí, dárce bleskurychle dozvědět, a Vy ho přece nechcete nijak ranit.
Co když dostanete např. v práci dárek, který je tak „vtipný“ nebo tak „jiný“, že už je jako dárek naprosto nevhodný? 
  • Tak tam Vám radím ho co nejrychleji a bez komentáře odložit a doufat, že toto gesto bude natolik výmluvné, že to dárci dojde a příští rok přijde s něčím o hodně vhodnějším.
  • Nebo řekněte něco jako „nooo“, usmějte se a naznačte gestem, aby další kolega otevřel svůj dárek.
  • I když se rozhodnete si to s dotyčným vyříkat osobně, protože je např. ve Vaší společnosti nováček, pak mu veřejně poděkujte, najděte vhodnou chvilku, kdy budete o samotě, a laskavě mu vysvětlete, co je nebo není vhodné darovat ve Vašem pracovním prostředí. Možná to není úplný společenský ignorant, třeba si jen špatně vyložil něco, co někdy někde ve Vaší společnosti zaznělo.

 

Nesmíme zapomenout ani na poslední kategorii, tzv. nechtěné putovní dárky. Co s nimi? 
Asi každý z nás někdy dostal dárek, na kterém bylo na první pohled patrné, že už má, chudák, něco za sebou a že Vy rozhodně nebudete jeho první majitel, nebo se Vám dokonce vrátil dárek, který jste kdysi dané osobě darovali Vy.
Nejlepší reakce je jednoduše poděkovat, použít ho jednou, pokud se s dotyčnou osobou v blízké budoucnosti znovu potkáte, a pak ho darovat třeba někomu na charitu. Toho neurazí, že není nejnovější, a Vy se do budoucna šikovně vyhnete tomu, aby se Vám v případě, že je to dárek, který jste už jednou Vy darovali, znovu za čas vrátil zpět jako bumerang.
Nezapomínejte, že…
Bez ohledu na to, co nám kdo dá, je pro nás nejdůležitější myslet na to, že nám musel věnovat nějaký čas, který mohl strávit úplně nějak jinak a s někým jiným, takže už jen za to si zaslouží poděkování a trochu toho našeho taktu a důstojnosti. Je pak samozřejmě jen na Vás, zda si to s ním někde v soukromí vyříkáte a taktně mu vysvětlíte, čím by Vás příští rok mohl skutečně potěšit.