Kde se vlastně snobi vzali? Podle našeho lingvisty a popularizátora Františka Jílka se ve staré Anglii ve šlechtických kolejích připojovala ke jménům žáků, jejichž rodiče nebyli šlechtici, zkratka snob převzatá z latinského předložkového spojení sine nobilitate, což znamená bez vznešeného původu. Jiná teorie tvrdí, že slovo pochází ze skotského snab, které je poprvé zaznamenáno v 18. století ve významu švec, popřípadě jeho učeň. Přibližně v této době bylo slovo přejato studenty v Cambridge. Původně neoznačovalo osoby bez titulu nebo prostého původu, ale obecně kohokoli, kdo nebyl studentem.
Stručný etymologický slovník, jehož autory byli Josef Holub a Stanislav Lyer, tvrdí, že „slovo snob v angličtině znamená hloupý měšťák, chátra“. Pro nešlechtice, pro neurozené lidi pohybující se ve šlechtickém prostředí bylo typické, že se snažili svým urozeným kolegům podobat, že se chovali, jako by byli stejně vzdělaní, stejně kultivovaní, stejně noblesní. A to jim vydrželo dodnes. Dnešní snob napodobuje vnější symboly života lidí, k nimž vzhlíží a mezi něž by chtěl patřit, i když na to ve skutečnosti většinou nemá.
Abych byla upřímná, než jsem se pustila do stávajícího projektu, pohybovala jsem se mezi finanční i politickou smetánkou a věřte, že tam nebylo úplně jednoduché se snobům vyhnout, takže i já mám s touto přetvářkou bohaté zkušenosti. Vždy se mi snažili vnutit pocit, že oni jsou středobodem vesmíru, proto mám ctít jejich hodnoty a pravidla. No to je něco pro mě a mou volnomyšlenkářskou duši! Bez ohledu na Vaše sociální nebo ekonomické postavení neexistuje podle mého názoru absolutně žádný důvod, proč se stát snobem. Koneckonců jedním z nejdůležitějších pravidel vytříbeného chování je úcta k ostatním, zatímco snobi dělají přesně pravý opak. Takže dostatečný důkaz, že etiketa rozhodně není jen pro snoby!
Jak se pozná snob
Většinou je oblepený značkovým oblečením od hlavy k patě bez ohledu na to, zda mu sluší, či nikoli, sedí v luxusním autě, jí ve vytříbených restauracích, chová moderní rasu psa, vypráví, kde všude byl a koho zná, poslouchá trendy muziku a je rád viděn s někým hodně, ale hodně slavným. Snobi se vyhýbají každému, kdo trpí nedostatkem peněz nebo má v jejich očích bezvýznamné sociální postavení, aby jim náhodou nezkazil image. Touží po tom, aby byli obdivováni ostatními, a není na ně zrovna dobré spolehnutí. Vždy půjdou raději tou cestou, která prospěje jim samotným bez ohledu na ostatní. Snob je obecně chápán jako velmi povrchní jedinec a narazíte na něj takřka kdekoli. Odolat jednomu je náročné, ale pokud se dostanete do celé snobské skupiny a není vyhnutí, je to bezesporu vysoká škola diplomacie a test síly Vašeho charakteru a sebevědomí.
Jak se s nimi vypořádat
Máte několik možností:
- Hlavně se nedejte a nedovolte, abyste se začali cítit podřadně. Snob má jednu osvědčenou zbraň, a to vyvolat ve Vás pocit méněcennosti, protože on je něco víc a má o něco víc. Pokud tedy zavětří, že i přesto, že máte lacinější hodinkya horší auto, s Vaším sebevědomím to nic nedělá a jeho osvědčené praktiky na Vás neplatí, půjde raději rychle o dům dál.
- Můžete také jasně naznačit, že je pro Vás jeho chování nepřijatelné. Možná mu tím prokážete laskavost a on si konečně uvědomí, že není zase takový bůh, za jakého sám sebe považuje. Spíše ale počítejte s tím, že ho svým vzdorem vyvedete z míry a budete čelit jistému konfliktu.
- Pokud chcete jít smířlivější cestou, ignorujte jeho chování. Třeba ho to přestane bavit a dojde k závěru, že jste „ztracený“ případ. Oba tak budete mít vyhráno.
- Další variantou může být tzv. ubít ho laskavostí. Pokud snob ucítí, že jste k němu laskaví a zdvořilí i přesto, jak se chová on k Vám, může pár minut svého života prožít v přetvářce a zcela výjimečně přejít na Vaši vlnu slušného a milého chování.
- Ta nejprostší rada však zní: Snažte se, pokud je to možné, vždy diplomaticky vyhnout určitým tématům, která by prokazatelně mohla zafungovat jako rozbuška na obou stranách, i těm, která obvykle vedou jen k vychloubání a hovoru o sobě samém. Pokud musíte být v přítomnosti takové osoby každý den, neváhejte přerušit konverzaci, kdykoli to potřebujete. Zdvořile se omluvte, že si musíte zavolat nebo odskočit na toaletu, a získejte tak alespoň krátkodobý odstup.
Nezapomínejte na to, že snobství není Váš problém. Nikdy proto neměňte své chování tak, abyste se snobům zavděčili. Uvědomte si, že Vy jste jedinečné bytosti stejně jako oni. Zkuste i na snobech hledat to dobré. Možná snob jen žárlí na určité Vaše vlastnosti, a tak má potřebu Vás ponížit, aby se sám cítil lépe. Mějte na paměti, že snobi velmi často používají tento způsob chování k ochraně sebe sama před svou vlastní nejistotou. Ponižují ostatní, protože jim samotným nutná dávka sebevědomí schází, mnohdy se cítí ohroženi. Navíc pokud tak byli vychováni a neznají nic jiného, často se na ně ani nemůžeme zlobit, spíše s nimi soucítit.
Už od dětství bychom ale měli vštěpovat svým dětem, aby respektovaly druhé bez ohledu na sociální postavení či finanční zázemí. Aby neponižovaly ostatní v soukromí ani na veřejnosti. Aby uznávaly úspěchy jiných lidí a byly připraveny sebevědomě čelit jakémukoli hrubému komentáři na adresu jich samotných nebo jejich okolí. Čím více takových dětí vyroste, tím větší šance, že se snobi octnou v menšině a naše děti s nimi nebudou muset v budoucnu ztrácet ani čas, ani energii.
