Románek na pracovišti a etiketa

20. ledna 2020

Prosinec je většinou ve znamení firemních vánočních večírků. Alkohol utlumí zbytečný stud a z platonické lásky se nečekaně zrodí pracovní románek nebo životní láska. Nic nového pod sluncem, takže právě leden je ideální čas na to, zjistit co nám ohledně lásky na pracovišti radí etiketa a sama právní judikatura. „V českém prostředí se s úpravami partnerských vztahů na pracovištích příliš nesetkáme, neboť čeští zaměstnavatelé jsou k těmto vztahům tolerantní. Úprava těchto vztahů je běžná v zahraničí, především v právních systémech angloamerického práva. Zaměstnavatel proto volí úpravu předmětné problematiky především prostřednictvím vnitřních předpisů – nejčastěji nazvaných etický kodex. Z ustálené judikatury jednoznačně plyne, že okolnost navázání milostného vztahu na pracovišti nemůže být jediným důvodem pro rozvázání pracovního poměru.“ Potud citace Právního prostoru. Nicméně to že nedostaneme výpověď neznamená, že si život na pracovišti, kde trávíme mnohdy více času než doma, pořádně nezkomplikujeme.

Jak si tedy naši sladkou romanci užít a nic neztratit?

Prostudujte si v každém případě již zmíněný etický kodex Vaší společnosti, ať víte, co je zakázáno a co dovoleno. Možná nesmíte mít vztah jen s nadřízeným, takže pokud je vaše vášeň tak silná, že ji nejste schopni zkrotit v pracovní době natolik, aby se Váš vztah tzv. neprovalil a stojí vám to za to, tak se raději nechte přesunout na jiné oddělení s jiným šéfem.

Za mě bych se raději přesouvala, než se vztahu bránila. Podle italské sexuoložky Serenelly Salomoniové totiž zažívá románek, flirt či lásku v zaměstnání každý pátý pracující člověk, takže nic výjimečného. Navíc city a sexuální jiskření prý podle ní vedou k lepším profesionálním výsledkům a dotyční jsou šťastnější, mají více energie a jsou produktivnější.

Na druhou stranu výzkumy potvrzují, že v rámci pracovních románků nejčastěji o svoji práci přicházejí ženy, protože jsou většinou v nižším postavení, takže jim hrozí dvakrát tak větší riziko výpovědi než mužům!

Proto každopádně buďte diskrétní

Je to asi složité, ale jakmile vstoupíte do kanceláře, váš čas patří jen společnosti, nikoli vašemu milému či milé. Vyhněte se osobním narážkám, intimním komentářům i veřejným projevům náklonnosti, ať zbytečně neriskujete. Pokud se mimo kancelář na něčem neshodnete, nesnažte se to dořešit v práci. To je totiž přesně ten moment, kdy v afektu můžete ztratit kontrolu a v zápalu boje nechtěně prozradit před svými kolegy něco ze svého osobního života. My ženy především nezapomínejme také na naši nutkavou potřebu sdílet s kolegyněmi v práci detaily o našem soukromí. Tady více než kde jinde platí, že „dva jsou rada a tři už zrada“. Stačí úplně, že o vaší lásce víte jen vy dva! Stejně tak zapomeňte i na to probírat se svým protějškem diskrétní pracovní záležitosti, které by mu měli zůstat utajené. Mohl nebo mohla by někdy ztratit kontrolu, nepříjemně se prořeknout a riskovat tak práci vás obou.

Pozor na korespondenci

Zapomeňte během pracovní doby také na osobní korespondenci e-mailem i po telefonu. Lehce by se vám totiž mohlo stát, že místo z privátního mailu či telefonu, zašlete milostné řádky svému panu Úžasnému nebo paní Úžasné z toho pracovního a ten je jak známo velmi veřejný! No a nemluvě o tom, co známe dobře všichni, klikneme v pracovním stresu na tlačítko odpovědět všem a to že“ líbá jako bůh“ nebo že mu důvěrně říkáte „Bambulko“, ví rázem celý korporát v ČR i za hranicemi.

Chvilky pro sebe

No tak na ty raději také zapomeňte. Je to sice velká řehole a kus sebezapření, chápu, ale kvůli jednomu odhalenému letmému dotyku nebo tajnému polibku přijít o těžce vydobyté pracovní benefity se možná nevyplatí. Pozor na výtahy či firemní parkoviště všude je Big brother v podobě vašich kolegů i nadřízeených. Největší zkouška na Vás ale čeká v podobě firemní party. Tady se každopádně držte pravidla jedné skleničky, jinak jak Vás dal třeba loňský firemní večírek dohromady, ten letošní by Vás mohl rozdělit. Ztráta sebekontroli a průšvih je na světě.

A co když pohádky je konec a dojde na rozchod

Ten samozřejmě nepřeju nikomu, nicméně chvíli to prostě trvá každému z nás, než najdeme toho pravého. 75 % rozchodů prý navrhnou ženy jako první a cítí se pak údajně sebejistější. No nevím. Možná sebejistější ale v daný moment je určitě málokterá na vrcholu blaha. Navíc rozejít se a více méně se přestat vídat, protože každý bydlíte na jiném konci velkého města, je rozhodně mnohem snazší, než se každý den znovu a znovu potkávat na poradách u šéfa nebo u jediného kávovaru v kanceláři. Přežít tohle vše, nedat na sobě nic znát, což je úplný základ a nepsaná povinnost, a ještě k tomu bez hrnku kávy, sami uznejte, to prostě nejde.

„Carpe diem“ a „Kdo nic neriskuje také nic nezíská“! To vše podepisuju, ale v téhle životní situaci nicméně za mě platí, že než se do tohoto dobrodružství pustíte, zvažte více než kdy jindy pro a proti. Přeji Vám ze srdce, ať vždy více v životě získáte než ztratíte, ale nejsem si jistá, jestli jen mé přání je v tomto případě dostačující.

Kresba románek na pracovišti