Nový rok, nové možnosti, nová setkání a s nimi jde ruku v ruce 16. nejpoužívanější neverbální signál ze 450, kterým demonstrujeme důvěru – a to správné potřesení ruky.
Věděli jste, že na základě výzkumu emeritního profesora psychologie Alberta Mehrabiana,že první dojem z člověka, se kterým se seznámíme, si vytvoříme během 30 vteřin z těchto tří vjemů:
- 55 % vychází z toho, co má daný člověk na sobě
- 38 % z toho, jak se prezentuje, z řeči těla a tónu hlasu
- 7 % z toho, co říká
Z uvedených skutečností nám tedy jednoznačně vyplývá, že podání ruky jako jeden z primárních projevů řeči těla, hraje pro náš životní úspěch klíčovou roli. Ruku přeci podáváme téměř každý den a to hned několikrát. Zdravíme kamarády, známé, kolegy v práci své hosty i obchodní partnery. Takže je jistě na místě, vědět jak na to. Kdo podává ruku první, jak dlouho a kolikrát potřást, jak se při tom tvářit. Na to a mnohem víc najdete odpověď, pokud se rozhodnete dočíst celý tento blok.
Kdo podává ruku první
Mějte na paměti, že každé setkání, pracovní nebo společenské představování začíná a končí potřesením rukou. První nabídne ruku ten, kdo má z hlediska společenské významnosti přednost. Není-li velký rozdíl ve věku mezi osobami stejného pohlaví, je jedno kdo nabídne ruku dříve. Pokud se potkají dva páry, nejdříve si podají ruku ženy, pak ji obě podají pánům a nakonec si stisknou ruku pánové. Pamatujte na to, že povinností druhého není nabídku opětovat, je to pouze jeho volba. Především u žen je jen na nich, zda muži ruku nabídnou, nebo si zachovají raději jistý odstup.
Jak na to
Člověk, který podá ruku jako první, je ve výhodě – ukazuje, že má nad situací kontrolu a přebírá iniciativu. Žena, která natáhne ruku první, předejde jakémukoli váhání. Při podání ruky se dívejte druhému do očí, usmívejte se a řekněte např.: „Je velmi milé se s vámi setkat, paní Nová“. Stisk by měl trvat cca 2-5 sekund. Dávejte pozor i na to, co v daný moment dělá Vaše levá ruka. V ideálním případě by měla být uvolněná, ne zaťatá a v žádném případě schovaná v kapse. Dominantní člověk podává ruku dlaní dolu, spojenecky smýšlející osoba podá ruku tak, že jeho dlaň je ve vertikální poloze. Dlaň osoby, která je ochotná se podřídit vůli druhého, směřuje nahoru. Jestliže něco držíme v pravé ruce, dáme to do levé a v případě, že to není možné, podáváme levou ruku s omluvou. Ruku při podání nezvedáme až po hruď a nekýváme s ní ze strany na stranu. Není vkusné použít k podávání ruky obou dlaní, i když u blízkých lidí to není prohřeškem.
Co nedělat
Netiskněte ruku při potřesení ani příliš pevně ani nevýrazně tzv. jak leklá ryba. Zvláště velkým prohřeškem je držet nepřiměřeně dlouho ruku dámy. Při podání ruky se neklaníme. Dáme si pozor, aby naše ruka nebyla vlhká od potu, raději si ji předem utřeme do kapesníčku. Pokud blahopřejeme lidem stojícím v řadě, koukáme se vždy do očí tomu komu právě gratulujeme podáním ruky, nikdy ne na osobu následující. Nepodáváme ruku personálu, pokud s nimi nejsme přátelé a
nepodáváme ruku ani ve chvíli, když protějšek právě jí.
Podání ruky napříč kontinenty
Ve většině evropských států si lidé potřesou rukou, i když se dobře znají. Není výjimkou potřást si rukou při každém setkání a loučení, a to dokonce i několikrát denně se stejnou osobou. V Indii, na Středním východě i v Asii si lidé drží ruku, i poté co si vzájemně potřásli. V Japonsku je tento typ kontaktu považován za nezdvořilý a nahrazuje ho úklon. Hloubka úklonu ukazuje hloubku vzájemného respektu obou. V UK, USA, Německu i na Novém Zélandu se toto gesto používá při setkání i loučení. Pokud se ale dva lidé spolu dobře znají, mohou tento rituál vynechat.
